Bude to znít asi trošku šíleně, ale opravdu jsme se rozhodli, že strávíme celý měsíc v Barceloně. První dovolená s dítětem a hned na měsíc! Mám z toho velký respekt, protože člověk nikdy neví, co se může stát, ale pokud vše bude probíhat v pořádku, zůstaneme tu celý srpen. Tento článek chci ale věnovat našemu prvnímu letu s dítětem a jak to celé probíhalo.

Cestu na letiště jsme zlehka podcenili. Ráno jsme volali asi na 10 taxi služeb, ale ani jedna nám nebyla schopná zařídit taxi s autosedačkou. U některých se to objednává 24 hodin předem, u dalších zase pouze 15 minut předem a dopředu vám nezaručí, že bude taxi s autosedačkou ve vaší blízkosti a že přijede. Jeli jsme tedy pražským MHD. Se dvěma 25-ti kilovými kufry, příručními zavazadly a Edwínkem 🙂 Jeli jsme metrem na Muzeum, poté přestup na Nádraží Veleslavín a následně ještě busem na letiště. Uff, bylo to náročné, ale Edwínka jsem uplatila máslovými sušenkami 🙂 Na letišti jsme si nechali odbavit kufry a kočárek (golfky) jsme si mohli vzít s sebou až k nástupu do letadla. Edwí se ale začal po chvilce čekání vztekat a museli jsme ho z kočárku propustit. Jakmile byl bez kočárku, začal lítat po celém letišti a to byl tedy zážitek!

Na cestu jsem Edwímu oblékla nové tričko, které dostal od Kavalu a je parádní! Úžasně příjemný materiál a krásný design.

Edwího jsem musela usadit zpět do kočárku a na chvíli ho zabavil až tento robot, kterého Edwí málem zdemoloval 🙂

Do letadla jsme nastupovali mezi posledními, ačkoliv nám bylo řečeno, že cestující s dětmi mají nastoupit přednostně. My jsme ale strategicky vyčkávali, aby to čekání v letadle pak nebylo na Edwínka příliš dlouhé. I tak to bohužel nepomohlo, jelikož jsme měli asi 20 minut zpoždění a už jsme byli všichni v letadle a čekali uvnitř. Edwí nejdříve zkoumal vše, co se dalo. Jako první byl sklápěcí pultík..

Pak následovalo zatahování okénka..

A pak už to bylo moc dlouhé, tak si Edwí i chvilku pobrečel, ale to už jsme naštěstí vzlétávali.. můj výraz mluví za vše..

Naštěstí jsem byla vybavená cestovními hračkami, které častokrát zachránily situaci… Hrající a blikací telefon B-toys, robot B-kids a hrající a svítící klíče od auta B-toys.

Edwího také hodně zaujal šroubek na předním sedadle 🙂

Takhle jsme tam společně blbnuli.. Měli jsme štěstí, že sedadlo vedle nás bylo volné, takže tam většinu času seděl Edwínek. Upřímně si nedovedu představit, že na zpáteční cestě nám tam bude někdo sedět… To bude u nás asi hodně trpět a dobrovolně si přesedne 😀

A samozřejmě jídlo bylo během cesty velmi důležité… HiPP tyčinky nosím vždycky s sebou a Edwí je miluje.

Jeho výraz to potvrzuje … hmmm, dobrota 🙂

Ze začátku to vypadalo, že Edwí v letadle vůbec spát nebude (měl opravdu spoustu energie), ale nakonec se uklidňoval a začal zívat…

A takhle na mě usnul asi půl hodinu před přistáním. Pár dní před odletem jsem přestala kojit, tak jsem řešila, jestli ho náhodou ještě nenakojím, ale nakonec usnul krásně sám i bez kojení.

Po příletu jsme Edwínka museli nést bez kočárku, ale na letišti jsme našli vozík, do kterého si mohl sednout a tam vydržel sedět až do té doby, než jsme dostali kočárek. V Barceloně ho dostanete v nadměrných zavazadlech. Vzali jsme naše nové golfky Mamas&Papas Tour 3.

Do centra Barcelony je to ještě 20-30 minut cesty autem, vlakem, nebo autobusem. My jsme nechtěli již absolvovat náročnou cestu s Edwínkem a dvěma velkými kufry, proto jsme zvolili taxi. Edwí jel poprvé bez autosedačky a asi vám nemusím říkat, že my jsme trnuli, ale Edwí si to náramně užíval 🙂

Teď jsme v Barceloně. Je večer, popíjíme na balkóně Sangríu a já už jdu nasávat zdejší atmosféru, proto se omlouvám za případné chyby/překlepy. Pokud mě chcete sledovat na Instagramu, budu ráda! S láskou, Simi