A nebo ne! Není na to čas? Tak si ho musíme vytvořit… Denně děláme stovky (jsem o tom přesvědčená) malých nevýznamných aktivit, které nám zabírají čas a pokud se tyto aktivity eliminují, tak se tento čas dá využít efektivně na plnění našich snů. Co mám na mysli malými nevýznamnými aktivitami – kontrolování emailů častěji, než je potřeba, sledování Youtube videí, které jsou vlastně o ničem, čtení novin v MHD, nicnedělání (téměř zkomírání z toho, jak je ten život těžký) v MHD, psaní si o nepodstatných věcech na Messengeru (zabíjení času), jezení, když nemáme hlad, sledování TV, válení se a já nevím, co všechno ještě děláte, každý, ať si sáhne do svého svědomí a zasměje se tomu :D. Ano, těchto aktivit je opravdu hodně. Pokud nejste workoholici (jakože asi nejste, jinak byste pravděpodobně nečetli tento článek :), tak máte mnoho prostoru k tomu se zaměřit na svůj volný čas a začít pracovat s Time managementem.

Ano rozumím, že člověk potřebuje občas trochu vypnout a nedělat vůbec nic – i to je potřeba, ale je potřeba i tohle -nicnedělání- si naplánovat. Protože jakmile o tom nemáme přehled, pohltí nás to a děláme to častěji, než bychom chtěli, zkrátka prokrastinujeme. A moje doporučení v této oblasti je si raději naplánovat “RELAX” než “NICNEDĚLÁNÍ”. Nicnedělání vám moc nepomůže a nejste po něm tak odpočatí a plní nové životní síly tak jako po relaxu. Není důležité a nemusí být v našich životech vůbec, ale relax tam musí být zahrnutý stoprocentně.

Pokud i přes tohle všechno nemáte dostatek času na plnění svého snu, pak přichází něco, co jsou ochotni udělat opravdu jen výjimky, kteří to myslí na 150% a vlastně se k tomu nemusí ani přemáhat, ono to přijde samo…. Mluvím o tom, že uberete čas spánku a věnujete ho “své činnosti”. A teď nechci v žádném případě popírat důležitost spánku, spánek je velmi důležitý pro celkovou regeneraci. Ale já mluvím o něčem, co vás tak moc duševně naplňuje, že jste ochotni se vzát i něčeho tak dokonalého, jako je spánek :). Kdyby mi toto řekl někdo před x lety, tak bych si ťukala na hlavu a nepochopila bych ho. Byla jsem zvyklá spát 10 hodin denně a nikdy by mě nenapadlo si ubírat spánek, pokud jsem zrovna nemusela někam vstávat. Ale co z toho. Teď musím vstávat do práce každé ráno, takže se stejně dosyta (tak jak bych si přála) nevyspím, i když spím např. průměrných 6-8 hod. Mně to zkrátka nestačí a vstávat mě do práce stejne moc nebaví :D. Takže k čemu to je, když spím 6-8 hodin, vyspalá se necítím a nic kromě spánku neudělám. Poprvé v životě jsem se spánkem začala experimentovat a zjišťuji, že když spím méně hodin, že mi to vlastně zas takový rozdíl v ranním vstávání nezpůsobí, ale udělám věci, které potřebuji a mám z toho dobrý pocit. A takhle jsem to začala praktikovat. A ze začátku mi to fungovalo velmi dobře, pak teda přišla únava, což jsem na sobě značně pociťovala (což je ale logické, když člověk spí málo, tělo zkrátka řekne STOP) a byla potřeba se opět vyspat. Tělo si řekne, co potřebuje a je potřeba mu naslouchat. Teď se cítím opět fajn a můžu zase ze spánku ubrat. Pokud vám to nedělá problém, tak si nemyslím, že je to špatně. Čas je ten nejdůležitější faktor, který se dá buď skvěle využít a nebo úplně zabít.