Moje TIPY při BĚHÁNÍ – jak začít běhat a vydržet?

Začít běhat je podle mého názoru vždy těžké. Když se ale do toho už jednou dostanete, zjistíte, že se na tom stanete závislými a nechcete už nikdy přestat. Jak se z toho prvního bodu dostat do toho druhého? Nebudu tvrdit, že je to jednoduché, protože není. Pokud vyloženě nejste sportovní nadšenci už teď, pak se do běhu budete muset ze začátku nutit a bude to bolet. Bude to bolet jak fyzicky, tak psychicky, protože jen ta představa, že si půjdete zaběhat vás od toho bude odrazovat a dost často se stane, že pak skončíte sledováním filmu a jezením něčeho sladkého v posteli…

Ano, začátky jsou vždycky krušné. Ale když je překonáte, objevíte ve svém životě novou vášeň, která bude mít prospěšné účinky jak pro vaše tělo, tak i duši.

Moje tipy, kterými jsem se řídila a dosáhla toho, že nyní běh miluji:

Kdykoliv mám pocit, že si mám jít zaběhat (a chci), nad ničím nepřemýslím a rovnou si obleču sportovní oblečení a běžecké boty. Pokud mě pak po chvíli začne přepadat lenost nebo cokoliv, co mě od toho začne odvádět, lépe se pak přemluvím a dosáhnu toho, že si jdu zaběhat – když už mám na sobě to běžecké oblečení:).
Jdu běhat zásadně s prázdným žaludkem, nejím alespoň 2 hodiny před tím a pokud ano, tak opravdu jen něco lehkého.
Dostatečně se před během napiji a během běhu (hezké slovní spojení:) už nepiji. Pak se zas pořádně napiji, až skončím, abych doplnila tekutiny.
Běhám venku (samozřejmě ideálně, když je hezky), užívám si čerstvého vzduchu a prostředí.
Obdivuji stromy, ptáky, květiny, baráky, lidi…. něco neustále poutá mojí pozornost. Nesleduji čas, na hodinky se dívám když vyběhnu a pak až když doběhnu. Díky tomu hodinka uteče jako nic. Dříve jsem neustále sledovala čas a opravdu se to táhlo strašlivě pomalu, deset minut běhu mi přišlo jak půl hodiny.
Když jsem začínala, bylo to opravdu těžké a bolelo to. Pomohlo mi si říkat “Čím více to bolí, tím lépe!” Je to trošku masochistické, ale opravdu mi to pomohlo vydržet a nevrátit se po 15 minutách zpět.
Kdykoliv jsem cítila, že se ve mně nahromadil stres např. z práce, dala jsem si rychlý sprint! Běh je na stres absolutně úžasný, odbourá ho a cítíte se potom silnější a uvolněnější.
Běžím podle sebe, pro radost. Někdy mám dny, kdy jen zlehka dopadám a mám možná podobnou rychlost jako rychlá chůze, někdy sprintuji jako o život. Vše je správně, běh měním podle toho, jak se cítím a jakou mám náladu. Jedině tak se mi nezošklivý a budu ho mít stále ráda, protože odráží mou náladu a pocity.
Když si myslím, že už nemůžu, řeknu si, že jsem využila zatím pouze 10% své kapacity… a přidám!
Poslouchám svou oblíbenou hudbu. Bez hudby by mě to nebavilo a asi by to ani tak rychle neutíkalo.
Po běhu se vždy náležitě protáhnu, využívám k tomu jógu. Na hodinu běhu mám cca 15 minutové protažení. To nikdy nevynechávám, díky tomu můžu druhý den znovu vyběhnout.

Napište mi do komentáře pod článek, jestli máte nějaké vaše tipy, které jsou zaručené a pomáhají vám 🙂. Doufám, že tyto tipy alespoň někomu pomůžou! Držím vám palce. S láskou Simi