Simi, a proč tolik toužíš být v Mamince roku?

Nedávno mi od jedné z vás přišla zpráva:

“Simi, a proč tak toužíš po tom být v nejlepší trojce? Budeš si sama sebe jako mámy vážit víc?”

Uvědomila jsem si, že možná více z vás nechápe, proč to dělám. Proč by mi udělalo obrovskou radost, kdybych se do první trojky v soutěži Maminka roku dostala.

Jako máma nemám potřebu si nic dokazovat. Já o sobě jako o mámě nikdy nepochybovala. Možná to teď bude znít trošku arogatně, ale než mě odsoudíte, pokusím se vám to vysvětlit. Nikdy jsem v sobě neměla ten pocit, že jsem určitě strašná máma a že bych měla být lepší. Dělám to jak nejlépe dovedu a dělám to hlavně s obrovskou láskou k Edwínkovi. A jestli při tom dělám chyby? To rozhodně! Být mámou nás nikdy nikdo neučil, a proto je to pro nás úplně nová životní role. To ale neznamená, že bychom o sobě při každém malém selhání měly pochybovat. Pochybnosti nás nikdy k ničemu dobrému nepřivedou, naopak nás akorát shazují a škodí jak nám, tak našemu dítěti. Maminkovské sebevědomí je velmi křehká věc, a proto bychom ho měly chránit a nenechat si po něm šlapat od okolí. A jestli k tomu můžu inspirovat alespoň jednu maminku, ráda to udělám.

Ve skrytu duše věřím, že Edwínek si ke mně našel cestu sám a vybral si mě jako svoji mámu. Musím ho v životě naučit spoustu věcí a on mě také. Už teď mě učí neskutečné trpělivosti. Večer když pláče a nemůže usnout, je to velmi náročné. V hloubi srdce se modlím, aby už spinkal. Chování, houpání, kojení. Pořád dokola. Někdy to trvá 20 minut, někdy i hodinu. Nakonec ale usne. V tichosti sleduji, jak klidně oddychuje a uvědomím si, jaké mám štěstí. Být mámou je to nejvíc co jde, nepotřebuji žádnou soutěž, abych si to dokazovala.

Proč to tedy dělám? Proč mi o to tolik jde?

Těch důvodů je hned několik. Jak už jsem psala ve svém článku Čím jsme si s Lukášem prošli, chtěla jsem přijít na jiné myšlenky a soutěžení byla poměrně vděčná činnost, ke které jsem se mohla upnout. U jedné z mých nedávných fotek na Instagramu jsem psala, jak je pro mě těžké neukazovat Edwinovu tvář. Sice jsem ráda, že jsem se tak rozhodla, ale jsem zvyklá s vámi sdílet svůj život a ta touha ukázat vám Edwínka je neskutečně silná. Postup mezi první trojku v soutěži Maminka roku bych brala jako krásné znamení, kdy vám Edwínka ukážu v celé jeho kráse. Pokud to ale nevyjde, neznamená to, že si v budoucnu nenajdu nějakou jinou hezkou příležitost, abych vám ho ukázala.

V neposlední řadě se to týká mého blogu a videí. Psaní článků a natáčení videí dělám již několik let a postup v Mamince roku bych brala jako krásné ocenění za to vše. Samozřejmě že to dělám hlavně kvůli tomu, že mě (a vás) to baví, ale ještě nikdy mě nikdo veřejně neocenil a média se mi doposud docela úspěšně vyhýbala. Já osobně mám časopis Maminka velmi ráda, celé své těhotenství jsem si ho kupovala, a tak by mě moc potěšilo být jeho součástí. Tím se dostávám k množství cen, které můžou maminky v první trojce vyhrát. Upřímně – sponzorské ceny mě zas tolik nezaujaly. Ano, je to samozřejmě lákavé mít různé nákupní poukázky, ale nejvíce by se mi líbila roční spolupráce s časopisem Maminka. Pokud jsem to správně pochopila, vítězka kategorie Maminka blogerka bude mít možnost napsat článek do časopisu každý měsíc. Považovala bych to jako krásnou příležitost oslovit nové čtenáře a inspirovat se tak navzájem.

Doufám, že jsem vám alespoň trochu přiblížila, proč tohle dělám.

A pokud se to nepovede?

O nic nejde… Za obrovský úspěch považuji už i to, že jsem se dostala do TOP 10 a hlavně – v životě jsou přece o dost důležitější věci, než je tato soutěž. Važme si, že jsme zdraví. Není to samozřejmost a člověk si to bohužel uvědomí až tehdy, když onemocní on a nebo někdo z jeho blízkých.

Moc děkuji za každý váš poslaný hlas. Soutěž je na můj vkus neskutečně dlouhá a únavná, hlasovat můžete až do 3.9.2018 každou hodinu na odkaze ZDE. V posledních dnech jste mi ukázali, jakou máte sílu a ze 6. místa jste mě vytáhli na 4.! Neuvěřitelné! Už  jsem to chtěla vzdát, ani ve snu by mě nenapadlo, že jsou tam ještě šance na postup, ale vy jste mě přesvědčili o opaku! Neskutečně moc si toho vážím a děkuju vám za čas a energii, kterou mi díky tomu posíláte.

S láskou, Simi