Amélie je trošku podivín

Amélie dlouho spala, protože se bála probudit. Proto jste o ní teď delší čas neslyšeli. Bála se probudit ze snu, který byl teď jako v pohádce. Nedávná krize je zažehnána a najednou vše dává zase smysl. Vše je tak jak má být, až jí to trošku děsí. Už totiž ví jak to chodí, že když je něco až moc růžového, většinou se to pak pokazí. Ale o tom je život, když se to pokazí, nějakým způsobem se to zase spraví a vždy je nakonec všechno zlé k něčemu dobré. Naštěstí to není jen povídačka, mnohokrát si již potvrdila že to takto funguje.

Včera měla ale divný den. Od rána jí bolela hlava a neměla na nic náladu. Takový ten den kdy byste si nejraději zalezli pod peřinu a celý den nevylézali. Do toho musela ještě pouklízet byt, což jí k náladě nepřidalo. Odpoledne se pak rozhodla vypadnout mezi lidi a přijít na nové myšlenky. Jen tak si sednout a pozorovat okolí.

Amélie chodí ráda mezi lidi, ale je nerada sociální. Abyste tomu rozuměli – jen tak si někam sedne a pozoruje dění okolo sebe.

Snaží se vyčíst z lidských tváří jaké mají životy, co je trápí, těší, na co zrovna myslí… Nejraději by byla v průhledné bublině aby ji uprostřed nikdo neviděl, ale ona aby mohla vidět vše. Dělá tohle poměrně často a všude – v autobuse, na přednáškách… Většinou ji totiž ani tak moc nezajímá daná přednáška (to by musela být opravdu zajímavá!) jako reakce lidí na danou přednášku. Jejich výrazy, pohyby, pocity… Někteří lidé jsou znudění, jiní se dívají nenápadně do telefonu, další nadšeně přikyvují. Pro Amélii je tohle všechno naprosto fascinující. Ráda by věděla na co lidé myslí a vždy se to snaží usilovně vyčíst z jejich tváří, nikdy se na to ale nikoho neptá.

Dokáže být skvělá vrba a miluje setkání ve dvou, to bývá často i hodně upovídaná. Už méně jí ale vyhovují větší setkání, kdy se sejde např. deset lidí a všichni se mezi sebou mají bavit. Nejhorší ze všeho je ale setkání s větší skupinkou lidí které nezná. To se stáhne celá do sebe a najednou je z ní šílený introvert. Nerada na sebe upozorňuje a dělá, že tam vlastně ani není. Šílenou paniku má také když na ulici potká někoho známého. Když si je jistá že ji ten dotyčný neviděl, ihned se otočí a jde pryč.

Nesnáší “náhodná” setkání, obzvlášť když šla jen nenamalovaná v teplákách a brýlích nakoupit rohlíky.

To by se nejraději propadla do země. Když má ale pocit že jí to sluší, občas se překoná a k nějakému náhodnému setkání nechá dojít. Má jen opravdu málo lidí za kterými je schopná jít a které vždy ráda vidí.

Včera byl ale divný den. Uprostřed jejího pozorování, kdy si sedla do měkké sedačky a objednala cappuccino ji najednou vyrušil muž, jestli si k ní může přisednout. Byl předvánoční čas a všechny ostatní místa v kavárně byla obsazená. A sakra, celá chvíle je pryč.

Ta chvíle kdy tam chtěla jen sedět, dělat že tam není a pozorovat lidi se zbořila jako domeček z karet.

Najednou seděl někdo naproti ní a pozoroval ji. Začala z toho být pěkně nervózní a nejvíce se bála toho že s ní muž bude chtít konverzovat. Na to totiž vůbec neměla ani pomyšlení. Vzala si rychle telefon a začala dělat, že něco dělá. Muž si mezitím popíjel svého turka a občas cítila, že se dívá jejím směrem. Začala tedy telefonovat s mamkou, aby zamezila jakémukoliv pokusu o kontakt. Mezitím se muž sebral a odešel. Bez jediného slova. Amélie si oddechla. Konečně tam mohla jen tak sedět a dělat, že ji nikdo nevidí. Když si v klidu dopila svou kávu, šla ji na bar zaplatit. Jaké překvapení bylo když zjistila, že to za ni ten tajemný muž zaplatil! Možná si řeknete že to byl pokus o sbalení, ale o jaké sbalení když ten dotyčný byl již dávno pryč a Amélie už ho v životě neuvidí? Ano, bylo to jen hloupé kafe, ale… Amélii to naprosto dostalo. Taková maličkost, která jí naprosto zlepšila náladu. A najednou si uvědomila, že tohle jsou ty drobnosti, o kterých je ve finále život. Díky kterých přicházíme na nové myšlenky, nápady a vše nás tak krásně inspiruje. Uvědomila si že chce také dělat více maličkostí, které zlepší náladu jak lidem v okolí, tak ve finále i jí.

Není nic lepšího než pocit, že jste někomu zlepšili den a udělali jste to jen tak, proto že můžete.

Amélie vám posílá mnoho zdraví, lásky a úspěchů do nového roku, vzkazuje ať prožijete klidné svátky s rodinou a hlavně ať jste v pohodě a za ničím se tolik neženete. Vždy se podívejte na váš život s odstupem několika let a řekněte si, zda tento problém který právě řešíte bude důležitý i za deset let a nebo zda je to pouhá iluze.