Když něco končí a něco nového začíná

Je to zvláštní pocit. Když něco končí a něco nového začíná, vždy mám smíšené pocity. Na jednu stranu se bojím změny a nechci jí, na druhou stranu jsem ráda že se něco děje a že se můj život vyvíjí určitým směrem. Ať už se stěhujete, měníte práci, prožíváte změny v partnerství a nebo třeba nastupujete na mateřskou tak jako já, váš životní režim se změní ze dne na den.

Náš zaběhnutý stereotyp nám přestane pomáhat a my si budeme muset nastavit nový.

I přestože mnoho lidí považuje stereotyp za něco špatného, já osobně si myslím že nám může být skvělým pomocníkem. Když víte co budete další den dělat, můžete si tak naplánovat věci a zvolit priority. Pokud ale žádný řád nemáte, snadno pak sklouznete k lenosti, prokrastinaci a nicnedělání. Čím jsem starší, tím více v životě potřebuji určitý režim. Jednou za čas je ale důležité si sednout a zjistit, zda nám tento řád vyhovuje a nebo bychom ho měli nějakým způsobem změnit.

Mám před sebou posledních pár týdnů v práci na hodně dlouhou dobu. Přestava že půjdu znovu do práce za nějaké 2 – 3 roky je sice krásná, ale také trochu děsivá.

Nejvíc se bojím toho že budu řešit dítě, dítě a zas jen dítě a na nic jiného mi nezbyde ani síla ani čas.

Bojím se že přijdu o svou osobnost, o své touhy a myšlenky. Že vše odstrčím na vedlejší kolej a budu žít nový život – život svého dítěte. Ze začátku to tak asi logicky bude, ale po nějakém čase si musím uvědomit, že jsem to stále já a ukrást si trošku času také sama pro sebe. Nerada bych pak po 2 letech zjistila, že umím jenom roztomile šišlat a v ničem jsem se nezlepšila.

V práci jsem tyto mé pochyby řešila i s mou manažerkou a ta mě moc mile překvapila.

Mateřství prý v žádném případě nebere jako úpadek v kariéře a naopak si myslí, že to ženskou pozici jenom posílí.

Vždyť žena která se stane matkou získá nové schopnosti. Musí být neustále ve střehu, zda její dítě nevypije jed či nepodpálí barák. Učí se trpělivosti, pokoře, organizaci a time managementu. Zkuste si totiž umýt vlasy a namalovat se, když vaše dítě neustále pláče a musíte mu být na blízku. To je teprve umění!

Mám štěstí že opouštím zrovna tuto práci, protože při troše štěstí se tam jednou zas vrátím. Ale těžko nyní soudit co bude za pár let. Třeba se můž život přehází vzhůru nohama a já najdu nový smysl života. Jedno vím ale jistě – chci se stále vzdělávat a udržovat v aktuálním dění, nechci se po pár letech vrátit na pracovní trh a zjistit, že jsem jak Alenka v říši divů.

V tuto chvíli si ale užiju poslední dny v práci (včetně Vánočního večírku) a budu se těšit na nástup mateřské, kdy už se konečně začnu naplno věnovat přípravě na miminko a také sama sobě. Jak já se na to těším! 🙂

Pokud máte před sebou také nějakou změnu tak vám přeji hodně štěstí, užívejte si poslední dny starého režimu a naskočte tou správnou nohou do nového. S láskou Simi

vlcsnap-2017-11-17-14h36m43s254