5 tipů jak najít svůj styl – v oblékání i v životě

1. Sebeláska

Pojem sebeláska je v dnešní době již velmi rozšířený, ale dle mého názoru ho každý vnímá trošku jinak. Sebeláska se může v extrémním případě zaměnit za sobectví, což následně vypadá tak, že nebereme ohledy na nikoho jiného a zajímáme se pouze o vlastní dobro. O to abychom se cítili dobře, vypadali skvěle, měli úžasnou práci a partnera, ale už nemyslíme na to že abychom toto vše měli, musíme udělat spoustu kompromisů a občas se obětovat i na úkor sebe. Kde je tedy únosná hranice mezi sebeláskou a sobectvím?

Na sebelásce by měli zapracovat hlavně lidé, kteří se vždy rozdají na úkor druhých, ale na sebe již nemají čas. Může to být i takový jejich únik od problémů, teď mluvím hlavně o lidech kteří pracují např. v neziskovém sektoru. Na jednu stranu mají můj obdiv za to co dělají, na druhou stranu mi je jich trochu líto. A teď to nemyslím vůbec zle, spíše je mi z toho smutno. Když se totiž podíváte jak někteří lidé sami žijí, zjistíte že oni sami by potřebovali nějakou neziskovou organizaci, která by jim pomohla s jejich problémy.  Přijde mi žalostné že nejvíce pomáhají lidé, kteří mají sami málo.

Sebevědomí je také ošemetné téma. Kde je pomyslná čára mezi namyšleností a nízkým sebevědomím? Člověk by si měl být vědom svých kvalit, ale zároveň být pokorný. Měl by mít vysoké cíle, ale také být vděčný za vše co ve svém životě má. A v neposlední řadě by si měl umět udělat ze sebe srandu, ale přitom být pracovitý a cílevědomý.

Pokud najdeme zlatý střed v naší sebelásce a sebevědomí, zjistíme že se náš život vyvíjí tím správným směrem. Najdeme odvahu v maličkostech jako je obléknout si mini, podpatky a ten chlupatý kožich, který jsme si tak dlouho přáli :).

2. Výběr životního partnera

Pamatuji si tu dobu kdy jsem s mojí dobrou kamarádkou Beijiou na Erasmu v Řecku řešila, jak je strašně důležité si najít toho správného životního partnera. Dokázaly jsme o tom mluvit celé hodiny a snít, jaké to asi bude. Výběr partnera je jedním z nejdůležitějcíh rozhodnutí které v dospělosti člověk udělá, jelikož vám to ovlivní zbytek života. Rodinu si člověk nevybere, tu zkrátka dostanete “přidělenou” ať už je jakákoliv. Přátele si sice člověk vybírá, ale ovlivní vás hlavně v začátcích vašeho života. Kdežto partner je někdo, kdo vás bude provázet desítky let a ovlivní vás více, než si ze začátku myslíte.

Dívky a ženy bývají často v partnerství velmi submisivní, a proto se z nich stávají pokaždé nové osobnosti. Jednou jste sportovní holka která se vůbec nelíčí, podruhé zas sexy žena která má svůj styl. Myslím si že v každé z nás je od všecho trochu a je jen na našem partnerovi, zda nás podpoří v tom či v něčem jiném. Zda nám dodá sebevědomí abychom si obarvily vlasy na blond protože už jsme to chtěly zkusit od puberty, a nebo zda se nám vysměje a řekne, že by nám to v žádném případě neslušelo.

Tak jako nás ovlivňují naši partneři, tak my zas ovlivňujeme je. Důležité ale je, abychom se ovlivňovali tím správným směrem a měli pocit, že se kvality našich životů vzájemně zlepšují.

3. Určení priorit

Určení životních priorit je velmi důležité téma, ke kterému se často vracím a opakuji si ho hlavně pro sebe. V určitých fázích života se vám totiž může stát, že jste zaslepeni svým snem a jdete si za ním i přes mrtvoly. Těmy mrtvoly v tomto případě myslím zdraví, lásku, rodinu, přátele a cokoliv, co bereme v životě jako samozřejmost do té doby, dokud o to nepřijdeme. Není to samozřejmost a já si to snažím každý den vtloukat do hlavy. Hlavně dnes, když ležím celý den nemocná v posteli a uvědomuji si, jak bez zdraví člověk nezmůže nic. To samé bez lásky, rodiny a přátel. Možná vás úspěch v kariéře na chvilku zaslepí a budete mít pocit že žijete jen pro to, ale po čase padnete na hubu a zjistíte, že to je jen záplata. Záplata na to prázdné místo, které dokáže zaplnit pouze láska a pocit, že někam patříte.

Určete si priority i ve vašem stylu oblékání. Kdysi jsem kupovala hodně levných a nekvalitních věcí každý půl rok, dnes si raději připlatím a koupím jednu kvalitní věc. Týká se to především těch dražších kousků, jako jsou kabelky a boty. Také dávám přednost jednoduchosti outfitu, který oživím např. jedním extravagantním kouskem. Méně je někdy více a v oblékání to platí dvojnásobně.

4. Kreativita

Kreativitou jsem se v dětství nikdy nezabývala, přestože jsem vždy něco dělala – hrála na kytaru, psala básně, malovala, fotila, chodila na keramiku a podobně. Až v dospívání člověk zjistí, že ztratil většinu svých koníčků které v dětství dělal a najednou má v sobě určité prázdno. Prahne po něčem, co nedokáže popsat a až časem zjistí že to je kreativita a seberealizace. Každý z nás potřebuje mít ve svém životě možnost se kreativně projevit a každý tuto možnost má. To že se někteří lidé vymlouvají že nemají čas na koníčky neuznávám. Alespoň hodinu týdně si každý dokáže najít a věnovat něčemu co ho baví a naplňuje. Největší problém není ani tak nedostatek času, jako naše lenost. Člověk v dospělosti totiž začíná silně lenivět a mít pocit, že už to nemá smysl. Raději svůj drahocenný čas “věnuje” prokrastinaci a litováním se, jak vlastně na nic nemá čas.

Nenechte se tím pohltit a začněte opět dělat to, co vás v dětství bavilo, případně si najděte něco úplně nového. Zapiště se na kurz, najděte si online tréninky na internetu nebo se domluvte s někým kdo vás bude učit. Hlavně to zkuste a vytrvejte. Děláte to v první řadě pro sebe, ale pozitivní efekt z toho bude mít i vaše okolí. Kreativní člověk který se něčím seberealizuje je totiž spokojenější, vyrovnanější a šíří okolo sebe pozitivní energii.

5. Hlavně se z toho nezbláznit

Před pár lety jsem četla mnoho seberozvojových knih a chodila na hodně přednášek. Dalo by se říci že jsem hledala smysl svého života a také sebe sama. Vždy když jsem četla nějakou optimistickou knihu měla jsem z toho skvělý pocit, jen co jsem ji ale dočetla padla na mě deprese. Najednou mi nic nedávalo smysl a já byla opět na začátku. Ztracená, bez nálady, bez smyslu svého života. Nevěděla jsem co tady dělám, kam směřuji a jak z toho ven. Toto kolečko se hodněkrát zopakovalo, až jsem to přestala hrotit. Přestala jsem hledat to “cosi” ve svém životě a nechala to jen tak plynout. Najednou se vedle mě objevil Lukáš a svým životním přístupem mi zas přinesl do života něco nového. Pohodu. Ideu že vše je tak jak má být a já se nemusím zas tak hroutit, že něco není podle mých představ. Občas se totiž něco podaří jen díky náhodě a když jste v klidu a vyčkáváte, máte dostatek energie na to se této šance chytit.

Nic není tak černé nebo bílé. Nesnažme se srovnávat s těmi nejlepšími, nevíme jaké štěstí či náhody měli ve svých životech a nikdy se nám jejich úspěch již nepovede zopakovat. My jste tady od toho abychom měli své vlastní úspěchy, ať už větší a nebo maličké, které zahřejí u srdce hlavně nás. S láskou Simi

4